Jak na ně vyzrát a kterou se řídit, to jsou první otázky začátečníků i pokročilejších lezců. Následující článek má dopomoci ke srozumitelnosti a zorientování se v tématu:
Lezecké stupnice obtížnosti.
Stupnic je jako důchodců ve frontě na mléko v akci. Většinou jsou vázány na oblast, kde vznikly. Proto máme stupnici francouzskou, americkou, saskou, britskou, australskou, UIAA či boulderovou.
Je dobré říci, že všechny stupnice se používají, jen některé více a některé méně.
Pokud jsme evropští lezci a lezeme většinou v evropských lokacích, pak základními stupnicemi budou tři: UIAA, francouzská a saská. Pojďme se na ně podívat blíže.
Stupnice UIAA byla vytvořena ve spolupráci s Mezinárodním svazem horských asociací (francouzsky: Union Internationale des Associations d'Alpinisme). V současnosti se jedná o nejčastější stupnici, která se u nás používá. Najdeme ji na umělých stěnách i v průvodcích, a pro začátečníky je to často první měřítko jejich výkonu.
Francouzská stupnice má svoje kořeny pochopitelně ve Francii. Nejčastěji je používána na vápencových skalách, avšak díky své citlivosti je předně užívána těmi nejlepšími lezci pro hodnocení jejich extrémně těžkých cest. Nyní se začíná objevovat po boku UIAA stupnice i na umělých stěnách.
Saská stupnice je opět názvem svázaná s oblastí vzniku. Saskou stupnicí se primárně hodnotí cesty pískovcové, a to jak v Sasku, tak Čechách. Proto pokud se vydáte vylézt si nějakou tu pískovcovou věž či spáru, je dobré tuto stupnici znát.
 |
| Vyznáte se ve stupnicích? |
Přehled nejčastějších stupnic (včetně boulderových) a jejich porovnání jsme vám nachystali do úhledné tabulky. Tu najdete zde: Lezecké stupnice obtížnosti. Nezapomínejte, že lézt na umělé stěně a na skalách je dosti rozdílné. Nepřeceňujte (ani nepodceňujte) své síly. Hodně hore zdaru vám přeje Odsedka.
Žádné komentáře:
Okomentovat