Právě vyšel dvoudílný rozhovor s naším předním lezcem Adamem Ondrou pro Epic TV Climbing Daily.
Pro neanglofonní jedince nabízím lehký překlad tohoto rozhovoru. Originál přiložen.
První část:
Jsi známý tím, že lezeš rychle. Soustředíš se na tento prvek lezení nebo je to tvůj přirozený styl?
Je to spíše můj přirozený styl a myslím si, že pro každého lezce je důležité lézt efektivně.
A pro mě lézt rychle znamená lézt efektivně.
A pro mě lézt rychle znamená lézt efektivně.
Proč tak moc křičíš, když lezeš?
To křičení je jedna z věcí, kterou na sobě nesnáším. Nemyslím si, že by to vypadalo dobře a ani to nedělám, abych byl více vidět. Dělám to kvůli tomu, že mi to pomáhá s koncentrací na těžké kroky. Jde o to, že při výdechu se koncentruji a pokud křičím, mám 100% jistotu, že jsem maximálně koncentrovaný.
Pamatuješ si, jak jsme spolu tancovali na australském světovém poháru mládeže?
Je mi líto, ale nepamatuji si ani na to jestli tam nějaká párty byla.
Proč jsi závodil na soutěži v Innsbrucku a neúčastnil se jiných soutěží?
Protože Innsbruck byl nejblíže, a protože se mi to zrovna hodilo do tréninkového plánu. Měl jsem čtyřtýdenní periodu během, které jsem se soustředil na kvalitu. A po tomto víkendu se začnu opět tvrdě připravovat, protože světový pohár začíná už za tři týdny.
Má tvůj otec nohy dlouhé jako pavouk?
Ne. Moji rodiče nejsou pavouci. Ano jsou to lezci, ale jsou to lidé.
Jak trénuješ?
Moje trénování je podobné amatérskému trénování. Nikdy jsem neměl trenéra a vždy se snažím trénovat tak, jak se mi to zdá být logické. Jen tento rok mám trenéra Patxi Usobiaga (vítěz světového poháru 2009). Potkali jsme se na světovém poháru v Leeds a teď mě trénuje. A myslím si, že je to jediná osoba, které můžu v tomto ohledu plně důvěřovat, protože byl a pořád velice dobrým lezcem. To je také důvod toho, že dělám, co mi řekne, abych udělal.
Druhá část:
Máš nějaký projekt, který je těžší než Dura Dura?
Vlastně jich mám spoustu. Jediný problém je být dostatečně silný, aby se daly zvládnout. Některé z těchto projektů jsou v Itálii, Norsku nebo u nás v Moravském krasu. Je toho hodně, ale první věc, kterou musím udělat, je být silnější.
Kdo si myslíš, že jsou v současnosti nejlepší lezci a kteří přijdou po nich?
Ashima, Mirko Caballero je velice dobrý. Ano tihle dva.
Jak se cítíš, když tě přeleze někdo komu je 14.
To musí být hrozné, ale je to normální vývoj tohohle sportu. Před pár lety jsem byl takovýmto čtrnáctiletým klukem a teď jsou na řadě další mladí na scéně. Ti jsou stejně tak dobří jako jsem byl já. Mají stejné zázemí a trénink. Takže je dost možné, že se časem ukáže někdo silnější než jsem já.
Jsi známý tím, že tvrdě snižuješ hodnocení. Cítíš se špatně, když někomu ponižuješ cestu?
No, někdy se cítím vážně špatně, když snižuji hodnocení cesty. Ale není to proto, že bych se chtěl nějak povyšovat. Je to jen můj názor a v něm se snažím být maximálně upřímný.
Jaké je tvé nejoblíbenější nezdravé jídlo? McDonald nebo Burger King?
Nikdy jsem nejedl u Burger Kingu a do McDonaldu jdu jen kvůli wi-fi zdarma. Nejlepší způsob, jak jíst v McDonaldu, je zaparkovat auto na parkovišti před ním a připojit se na jejich wi-fi a uvařit si v dodávce. Většinou je připojení dostatečně silné až do dodávky.
Kdo tě stříhá?
Stříhá mě moje máma.
Kdyby jsi měl zůstat na jednom místě po celý rok, jaké by to bylo místo?
Mělo by to být někde, kde se dá lézt celý rok. Takže někde poblíž rovníku.
Co za deset let?
To budu asi doma. Dá se tam dobře trénovat a nějaké projekty jsou tam poblíž také. A mám to tam prostě rád. Brno je dobré místo k žití.
Žádné komentáře:
Okomentovat